Co je domov?

Domov je místo, kde žijeme. Jsou to i lidé, a to nejen nám blízcí z rodiny, ale také sousedé – bližší i vzdálenější. A nesmíme zapomenout ani na naše domácí mazlíčky – zvířata. Teprve, když začneme někdy uvažovat o přestěhování, tak najednou vidíme a pociťujeme, jak vše spolu souvisí a je vzájemně propojené a propletené. Jako kořeny v zemi. Ne nadarmo se říká, že člověk v nějakém místě zapustil kořeny. A stejně jako pro rostliny, stromy jsou kořeny životně důležité, tak i pro člověka je důležitý domov, aby mohl spokojeně žít.

panelové domy

Každému z nás vyhovuje k životu trochu něco jiného, proto i domovy jsou různé. Snažíme se vytvářet si pěkné prostředí kolem sebe, abychom měli opravdový domov, kam se rádi vracíme. To, že patří k domovu i zdánlivě obyčejná a ne tak důležitá místa, krásně popsal ve své básni Cestička k domovu básník Karel Václav Rais (1859 – 1926), kterou se většina z nás musela naučit ve škole nazpaměť. A určitě toho nikdo nelituje, protože její slova jsou pravdivá a plná lásky, že si je člověk lehce ukládá do paměti. Jako by to byla báseň právě o naší cestě, po které chodíme domů – je nám prostě blízká.

ona a on

 

Cestička k domovu                        A kdybych ve světě

známě se vine –                            bůhví kam zašel,

hezčí je, krásnější                         tu cestu k domovu

než všechny jiné.                          vždycky bych našel.

 

Douška a šalvěje                           A kdybych ve světě

kolem ní voní,                               smutně se míval,

nikde se nechodí,                          na téhle cestičce

tak jako po ní.                              vždy bych si zpíval.

 

Stejně tak to měli i Jana s Pavlem. Nastěhovali se do bytu v menším panelovém domě. Pod okny jim rostlo několik malých borovic a modřínů, poblíž louka i les. Tady se jim určitě bude líbit, protože oba přírodu měli moc rádi. Když se Jana zeptala Pavla, jestli mu nevadí, že nemají dům se zahradou, jak byl doposud zvyklý, s úsměvem odpověděl: „Ne, můj domov je tam, kde jsi ty. A jestli někdy nějaký dům máme mít, tak ho mít budeme.“